V pátek 8. července v časných ranních hodinách jsme se vydali na zatím v naší historii nejdelší cestu s parní stříkačkou. Tentokrát byl cíl malá vesnička u Vysokých Tater, která se jmenuje Matějovce nad Hornádom. Zdejší hasiči jsou našimi dlouholetými kamarády, se kterými se setkáváme již několik let v zahraničí. Cesta byla dlouhá a náročná, za necelých 14 hodin a 765 kilometrech jsme dorazili na místo. Naši stříkačku jsme spolu s avií nechali zaparkovanou v garážích u profesionálních hasičů ve Spišské Nové Vsi. Odtud jsme se vydali do rekreačního střediska Poráč, kde jsme byli ubytovaní. Ubytování a strava, kterou pro nás matějovští zajistili nás opravdu velmi mile překvapilo, neboť se nám dostalo velkého luxusu, a za to velmi děkujeme. Ihned po ubytování jsme po dlouhé cestě využili možnosti zajít si do bazénu a sauny.
V sobotu jsme se po snídani odebrali do Matějovců, odkud jsme po krátké prohlídce zbrojnice a vesnice pokračovali na plánovaný výlet do Vysokých Tater. Do Starého Smokovce jsme jeli auty a odtud jsme se pěšmo přesunuli k lanovce, která nás vyvezla na vrchol Hrebienok. Zde jsme se s naším průvodcem Vinckem odebrali k vodopádům pod Lomnickým štítem. Cestou zpět nás Tatry chtěli překvapit náhlou změnou počasí, a tak začalo pršet. My jsme ale hasiči, kteří jsou zvyklí na rozmary Šumavy, a proto pro nás byl déšť zpestřením. Po výletě do Tater jsme jeli na oběd, ten nám velmi chutnal tak, že si někteří po vysilující túře dali i čtyři talíře polévky :-). Po obědě jsme jeli zpět do chatek, kde jsme po krátkém odpočinku vyrazili na místní vynikající pivo Buchwald. A jak se říká svět je malý, toto pivo se místní učili vařit pod kontrolou sládka pivovaru Kout na Šumavě. Samozřejmě jsme také využili možnosti zahrát si bowling.
Neděle začala přesunem do obce Markušovce, kde se konala mezinárodní hasičská neděle spojená s výstavou a ukázkami historické i nové hasičské techniky. Součástí byla i soutěž historických miklaček, kdy soutěžící týmů museli splnit několik úkolů. Také byla vidět i ukázka hašení vozidla pěnou. My jsme zde předvedli hašení v mezinárodní spolupráci. Kolegům ze Šamorína jsme dodávali naší párničkou vodu na jejich žebřík, který je stejně starý jako naše stříkačka. Klatovům jsme udělali reklamu i v televizi, protože vše bylo odvysílané ve zprávách na Markíze. Poté následovalo slavnostní ukončení a poděkování jednotlivým sborům.
Pondělí byl čas loučení. Bohužel tento víkend utekl velmi rychle, jako vše, co je příjemné. My jsme zde prožili nádherné letní dny s pohádkovou přírodou a partou báječných lidí. Velmi děkujeme matějovským za pozvání a hlavně za to, jak se o nás postarali. Nic nám nechybělo, takže ještě jednou velké díky a na viděnou třeba v Polsku.